Bulharská kuchyně je typickou představitelkou jihovýchodní evropské kuchyně. Setkáváme se zde tedy s podobnými jídly, jako u ostatních balkánských států. V rámci Bulharska se jednotlivá typická jídla lehce liší, což je způsobeno různými klimatickými podmínkami vhodnými pro pěstování různých druhů zeleniny nebo bylin. V bulharské kuchyni se tak mísí kuchyně balkánská s jídly typickými pro ruské oblasti nebo s italskými prvky.

Pokud jde o předkrmy, tak ty jsou v Bulharsku často reprezentovány zeleninovými pokrmy (lilek, cuketa, paprika, cibule…), mléčnými produkty (sýry, jogurty). Typickým představitelem tedy bývá Šopský salát, nebo bjurek (obalená usmažená paprika plněna balkánským sýrem).

Bulhaři si také velmi potrpí na polévky. Skoro všude na ulicích lze zakoupit pileška supa (kuřecí polévku) nebo bob sorba (hustou fazolovou polévku). Specialitou je pak tarator, studená polévka s jogurtem a okurkami. K polévce se mnohdy podává domácí chléb, nebo prlenka -  tenká chlebová placka (něco jako pita).

Hlavní jídlo je založeno na třech prvcích – rybách, mase a zelenině.

V přímořských oblastech jsou typické smažené grundle (malé rybičky). Ryby jsou v Bulharsku populární mimo jiné proto, že jejich cena je směšná v porovnání s cenami u nás.

Bulhaři jsou původem pastevecký národ. Z toho pramení i záliba v mase, a to především skopovém a vepřovém. Balkán se ani zde nezapře – nejčastější úpravou je maso umlít, okořenit a opéci/ugrilovat ve tvaru placky, koule či válečku. Setkáváme se zde tedy např. s kjufty (masové koule) nebo kebabčou (podlouhlé válečky). Maso je vždy dobře okořeněné, hlavně římským kmínem a čubricou – aromatickou saturajkou. Dále se maso podává ve formách různých špízů nebo uzenin.

Ke každému masu slouží jako primární příloha zelenina. A to zejména cuketa, lilek (velmi oblíbený je zde ve formě pečené musaky), papriky všeho druhu a cibule.

V oblasti nápojů jsou pro Bulharsko typické minerálky, káva, pivo, ayran i tvrdý alkohol. Káva je připravovaná ve formě klasického turka s pořádnou dávkou cukru. Nejoblíbenějším pivem je asi Kamenitza a Zagorka (žeby předek naší zpěvačky zakládal v Bulharsku pivovar? Je to i možné, protože bulharské pivo je velmi podobné našemu, Bulharské pivovary totiž zakládali čeští sládkové).  Ayran je originální turecký nápoj, vlastně takový řídký jogurt a pije se všude tam, kde je turecká menšina.  Pokud jde o tvrdý alkohol, je třeba zmínit mastiku – sladký anýzový chlazený nápoj, nebo rakiji – pálenku z jakéhokoli ovoce.

Jak vidíte, Bulharsko je země rozmanitá a to nejen podnebím, lidmi nebo historií, ale také svou kuchyní.

DOBROU CHUŤ

Tipy a recenze Bulharských restaurací v Čechách

Bulharská restaurace Hercovka gill & Bar (Trojská 157/36,  Praha – Kobylisy)

K této restauraci jsme se dostali víceméně náhodou. Nemá vlastní webové stránky a natrefil jsem na ni na Facebooku, kdy jsem hledal alternativu za zrušenou restauraci Sofia na Vinohradech.

Volba sice náhodná, ale, po zvážení všech pro a proti, povedená. Jednalo se opravdu o typickou bulharskou kuchyni, poutače a nápisy v azbuce, výzdoba ve barvách bulharské trikolory, v jídelním lístku samé speciality. A díky nepříliš vysoké návštěvnosti (vyhledávají ji hlavně Bulhaři) nebudete na jídlo a nápoje dlouho čekat.

Obsluha byla ochotná. Cca 40-letý hřmotný majitel vždy poradil a přišel se zeptat, zda je vše v pořádku a co má ještě přinést.

Hodnocení (známky jako ve škole):

Obsluha	2	(aktivní, pozorná, jen by si měla vědět rady s hlučnými hosty)
Jídlo	1	(na zvolených jídlech jsem nenalezl chybu)
Prostředí	2	(čisto, hezké vzdušné prostředí. Jen bych si dokázal představit i stylovou hudbu, poslouchat celostátní rádio nebylo ono)
Cena	2	(za předkrm, dvě hlavní jídla, jedno víno, vodu a tonic dali cca 500 Kč, ale jsme na okraji Prahy)

< Back

Next >

Picture 1 of 7

Exterier

Základem bosenské kuchyně je maso, které je obsažené v drtivé většině jídel. Nejčastější je hovězí a jehněčí. Pokud se vyskytujete na křesťanském území, dáte si i věpřové

Většina jídel se vaří ve vodě nebo vývaru a jsou lehká. Téměř se nepoužívají omáčky, pouze přírodní šťáva z vařené zeleniny a masa. Zdejší kuchyně je výrazně ovlivněná tureckými, řeckými i dalšími středomořskými kuchyněmi.

Jednoznačně nejtypičtější bosenský nápoj je káva, jejíž pití je přímo součástí bosenské kultury. Pije se tradiční turecká káva (zde zvaná „bosanska kahva“), která se podává v džezvě (malé kovové konvičce) spolu s malým kulatým šálkem (fildžan). Kostky cukru se tradičně namáčí do kávy a jedí, ale samozřejmě je možné je rozpustit v šálku. Ke kávě se vždy podává sklenice vody a často také malá cukrovinka podobná želé – rahat lokum.

Jinak právě voda je největším přírodním bohatstvím Bosny a Hercegoviny. Na celém jejím území se vyskytuje velké množství kvalitní pitné vody, včetně minerálních vod. Téměř každé město má veřejné fontány, nejčastěji u mešit, a voda z nich je pitná. Minerálce se zde říká kisela voda podle města Kiseljak blízko Sarajeva.

A protože balkánské restaurace vyrůstají v Čechách jako houby po dešti, myslím, že neuškodí malý slovníček pojmů:

Ćevapi – Asi sedmicentimetrové válečky z mletého masa (obvykle hovězího nebo mixu vepřového a hovězího nebo hovězího a jehněčího) na grilu, podávané v opečeném chlebu zvaném lepinja s cibulí a bez hořčice.

Mučkalica – Červená polévka vzhledem připomínající boršč, ve které jsou především rajčata, papriky, brambory, maso a zakysaná smetana.

Sarma – Kysaný zelný nebo vinný list plněný mletým masem smíchaným s rýží, podávaný ve slané rajské omáčce s bílým chlebem.

Pljeskavica – Jídlo podobné hamburgeru nebo karbanátku – obvykle hovězí mleté na grilu upravené do tenké placky, podávané v lepinji s cibulí a často s kajmakem (sýr na bázi cottage nebo tvarohu).

Bosanski lonac (bosenský hrnec) – Pokrm z několika vrstev masa a zeleniny, který se zapéká.

Ćufte – Delší ćevap na špejli.

Ražnjići – Stejné jako české ražniči nebo šašlik – maso na špízu. Jen obvykle obsahuje telecí a papriky, nikdy kuře a vnitřnosti.

Pastrmka (pstruh) – obvykle připravený na grilu, podávaný s bosenských chlebem a zeleninovou oblohou nebo bramborovým salátem (resp. jde o šťouchané brambory s cibulkou) a citronem.

Punjena paprika – papriky plněné mletým masem s rýží, zalité rajskou omáčkou (na rozdíl od české je slaná), zakysanou smetanou a bosenským chlebem.

Jagnjetina – jehněčí opékané na grilu (jehně v celku) nebo „ispod saća“, tedy zakryté zvonovitou nádobou a pečené v rozžhavených uhlících, podávané s chlebem.

Teletina – telecí maso z grilu nebo ispod saća.

Patljidžan – lilek, obvykle grilovaný a plněný masem.

Burek – pečivo, které se dělá z jufky, těsta podobnému českému listovému, plněné masem.

Pita – Pečivo z jufky, které lze plnit sýrem (sirnica), špenátem (zeljanica), brambory (krompiruša) nebo tykví (pita s tykvom).

Uštipci sa kajmakom – úštipky z těsta opečené na pánvi na oleji, podávané obvykle s měkkým sýrem nebo se suhom mesom (podobné pršutu).

Travnički/Vlašićki sir – sýr balkánského typu z kravského, ovčího nebo kozího mléka.

Tufahija – vařené jablko plněné ořechy se šlehačkou.

Baklava – velice sladký dezert z těsta a ořechů, nacucaný cukrovým sirupem.

Tulumbe – na oleji smažené kousky z těsta polité sirupem, případně posypané mletými ořechy nebo kokosem.

DOBROU CHUŤ

Tipy a recenze Bosenských restaurací v Čechách

Bosna Grill (Havlíčkovo náměstí 112/4, 130 00 Praha 3 – Žižkov)

Po delší době padla další bašta (v pojetí s gastronomií lze brát jako dvojsmysl), tentokráte kuchyně bosenská. Těchto restaurací je v ČR jako šafránu, přesněji řešeno objevil jsem jen dvě. Na radu známého – znalce balkánských poměrů (Norbi – díky ) jsem zvolil tradiční bistro na pražském Žižkově – Bosna Grill.
Vzhledem k druhu zařízení (bistro, nikoli restaurace) jsem neměl příliš vysoké očekávání. Bistro bylo příjemné, na stěnách rozvěšeny fotografie známých návštěvníků a recenzí na Bosna Grill z různých časopisů, na malém místě pár stolů, židlí, bar a vchod do kuchyně. Prostředí kuřácké, nicméně díky otevřený dveřím to nevadilo. A mohu říci, že balkán (i vzhledem k příchozím vávštěvníkům) z místa jen sálal.

Předkrm: Na zachycení primárního hladu posloužil Šiš čevap podávaný v lepini. Pro nás Čechy – tyčinky ala čevapčiči v hutné placce, mimochodem moc dobré.
Hlavní chod: Jako hlavní jídlo byla zvolena Jagnjetina, jehněčí maso s kostí opékané na grilu, a Pljeskavica – něco jako hovězí hamburgr opět v lepini. Obě jídla chutná a vydatná, jen oblohy mohlo být více (resp. alepoň nějaká ).
Dezert: A sladká tečna na závěr – Hurmašica. Velmi sladké, moučné těsto s kokosem, polité cukrovou vodou.

Hodnocení (známky jako ve škole):

Obsluha	3	(vyjádřeno jedním slovem – pasivita)
Jídlo	1-	(až na chybějící oblohu moc dobré)
Prostředí	2	(co byste od bistra čekali? ožná až na ty špinavé ubrusy…)
Cena	1	(vzhledem k vydatnosti a chuti jídla, jsme za předkrm, dvě hlavní jídla, dvě pressa a dvě sklenky vína dali jan cca 600 Kč)

< Back

Next >

Picture 1 of 9

Pohled z ulice

Belgické pivo má ve své zemi velkou tradici, existují stovky druhů, kdy každé má zcela jiný způsob servírování, jinou sklenici. Rozmanitost chutí a barev je velice pestrá. Belgické pivo bývá často základem pro mnoho jídel.

Velice tradičním belgickým jídlem jsou mušle (slávky) uvařené na mnoho způsobů. Například na pivu, na cibulce, se smetanou, na víně, na zelenině, na řapíkatém celeru nebo na česneku. Variant je však mnohem více. Mušle se podávají v hrnci, přílohou bývá nejčastěji pečivo nebo hranolky, které jsou v Belgii velice populární a jsou nejčastější přílohou.

Další důležitou součástí belgické kuchyně je čekanka. Tuto zeleninu Belgie exportuje do celého světa a Belgičané z ní kromě přílohy připravují vynikající polévky nebo saláty.

Waterzooi – jedno z nejznámějších jídel, hustá masová polévka se zeleninou.
Anguille au Vert – úhoř dušený v bylinkové omáčce
Vlaamse Stovery – oblíbené dušené hovězí maso v pivu, cibuli a bylinkách.

Belgie je přímořský stát a tak jsou nejrůznější pokrmy z ryb a mořských plodů běžné. Část kuchyně je ovlivněna též kuchyní francouzskou, tam kde ale francouzská kuchyně ve vaření používá víno, nahrazuje to belgická kuchyně více pivem, např. při dušení hovězího nebo králíka. Pivo se používá jak světlé tak tmavé, některá jsou hodně aromatická a dodají jídlům nezaměnitelnou a úžasnou chuť.

Tipy a recenze Belgických restaurací v Čechách

Les Moules (Pařížská 19/203, Praha 1)

Volba belgické restaurace byla poměrně jednoduchá. Vzhledem k tomu, že se v Čechách prezentuje jen jedna restaurace vařící tradiční belgické pokrmy a podávající belgické nápoje, nešlo sáhnout vedle

Pro tento gurmánský zážitek jsem si vybral belgickou restauraci Les Moules. Samotná restaurace se nachází na hlavní pražské obchodní třídě, Pařížské ulici, díky čemuž návštěvník může předem odhadnout klady a zápory tohoto podniku.

Restaurace je příjemná, u vchodu vás uvítá obsluha a akvárium s humry. Stoly, židle a obložení jsou z tmavého dřeva. Usazení hostů nikterak těsné, takže ačkoli sedíte v otevřeném prostoru, působí podnik útulně a „intimě“. Nikdo u vedlejšího stolu neposlouchá vaši konverzaci a nekouká vám do talíře. Vzhledem k lokalitě doporučuji zamluvit místa dopředu. Čistota v podnicích podobného ražení je samozřejmostí.

Obsluha velmi ráda poradí s výběrem pokrmů, nápojů i sladkostí, ke kterým patří mnoho druhů belgických pralinek.

Předkrm se nemohl obejít bez pravé bruselské vepřové paštiky, v tomto případě s krůtími játry, zeleným pepřem a omáčkou z černého bezu. Výborná neošizená záležitost upoutá svojí hutností (nejde o řídkou paštiku typu Majka), výraznou chutí vepřového masa, zdrsněnou játry a v kombinaci se zeleným pepřem a sladkým bezovým dipem dává tušit, že tentokráte jsme nesáhli vedle 

Za hlavní jídlo byly zvoleny tradiční belgické mušle (slávky) Marinier se smetanovou omáčkou s bagetkou a telecí entrecote – jak jinak než s hranolky. Mušlí bylo více než dost, byly neobyčejné velikosti (podstatně větší než klasické slávky), jejich chuť byla podtrhnuta vařenou zeleninou a smetanou. Telecí entrecote je vlastně telecí kližka dušena v omáčce ze zeleniny, bylinek a silného belgického piva. Karamel z tohoto nápoje dal jídlu nezaměnitelnou chuť. Obě jídla byla přinesena ve smaltovaných kastrůlcích, takže i stylu bylo učiněno zadost

A co by to bylo za večeři bez dezertu. A co by to bylo za belgický desert bez belgické čokolády, potažmo pralinek? Jejich chuť se dá přirovnávat ke švýcarským “majstrštykům”, ať už se jednalo o pralinku nugátovou, čajovou, nebo lanýž.

Celým večerem nás provázel další ze skvostů belgické gastronomie, a to jsou místní piva. Belgické pivo vyniká kromě chuti i svojí silou, proto jej nepodceňujte. Přeci jich nedáte tolik jako českých točených Obsluha vám velmi ráda poradí co se k jakému pokrmu hodí. Během návštěvy byla ochutnána piva Duvel, Rochefort 10 a Leffe. Opět bez výhrady.

Jedinou vadou na kráse byla závěrečná cena (pivo za 150 Kč nepatří k nejlevnějším), ale návštěva podniku v této lokalitě se nepodniká každý den a s vyšší cenou se dopředu počítá…

Hodnocení (známky jako ve škole):

Obsluha	1	(ochotní, uměli doporučit jídlo i nápoje, vše rychlé)
Jídlo	1	(bez komentáře. Kdo miluje mořské plody neprohloupí. Kdo nemiluje, také ne )
Prostředí	1
Cena	2	(ceny vysoké, nicméně vzhledem k lokalitě a exklusivitě nápojů a pokrmů, pochopitelné)

< Back

Next >

Picture 1 of 10

Exterier

V Bangladéši najdete podobnou kuchyni, jako v severní Indii, snad jen vliv muslimské kultury je zde o něco zřetelnější. Projevuje se především tím, že se v Bangladéši jí více masa (např. masové koule kufti, skopové kebaby, smažené a uzené ryby, ale i v Indii zcela nepředstavitelné hovězí).

Typicky severoindická jsou především přesnídávková jídla: placky čapátý, nan, purí a parotha, plněné taštičky samosa či smažená zelenina sabdží.

Základem chudé bangladéšské kuchyně jsou především jídla z rýže – dálbhát (vařená rýže s kořeněnou luštěninovou zálivkou), karí (rýže s nejrůznějšími druhy hustých zeleninových či masových omáček) či biriyani (žlutě zbarvené kořeněné rizoto s masem či vejcem).

Kdekoli na ulici není problém koupit slazený jogurt misti či rýžový puding firni. K pití dostanete čaj s mlékem čá (káva se v Bangladéši skoro nepije), limonády světových značek či mléko z kokosových ořechů.

Tipy a recenze Bangladéšských restaurací v Čechách

CurryHouse (Novákových 7, 180 00 Praha 7)

Ponaučení z včerejšího večera: Nikdy nevěř Indovy tvrdícímu, že to jídlo pálí „jen malinko“

Pro včerejší večeři jsem si vybral bangladéšskou (neboli bengálskou) restauraci Curry House. Resp. Jednalo se o indicko-bangladéšskou kuchyni, tyto země mají k sobě velmi blízko. Popravdě, pod pojmem Bangladéš nebo Bengálsko, jsem si zatím představil pouze bengálského tygra. Nyní už vím, že i místní kuchyně patří k těm chutnějším.

Hodnocení (známky jako ve škole):

< Back

Next >

Picture 1 of 9

Vstup do restaurace

Ázerbájdžán je odedávna proslulý svou národní kuchyní. Hojnost ovoce, zeleniny, aromatických bylin a koření inspirovala ázerbájdžánské mistry kuchaře, kteří vytvořili velké množství nejrůznějších národních jídel. Ne náhodou je Ázerbájdžán krajem lidí, dožívajících se vysokého stáří. Vědci vysvětlují tento jev v prvé řadě příznivým klimatem, dále způsobem života a v neposlední řadě zdravou a pravidelnou stravou.

Ázerbájdžánské polévky se připravují ze silného masového vývaru, který je hustší než běžné polévky. Nejrůznější široce používaná koření a také zvláštní způsob přípravy jim dodávají svéráznou chuť.

Nejznámějšími pokrmy z ázerbájdžánské kuchyně, které jsou ceněny na celém světě jsou plov (pilaf), šašlik, kebab, dolma. Na banketech a slavnostech se polévky obvykle nepodávají. Na stole musí zelené natě nejrůznějších bylin (máta, kopr, petržel, koriandr, mladé cibulky), rajčata a okurka, v zimě ve slaném nálevu nebo marinované okurky, zelená rajčata, plněné papriky nebo nakládaný česnek.

Plov, také pilaf, je národním jídlem a jedním z nejpopulárnějších pokrmů v Ázerbájdžánu. Připravuje se z rýže s nejrůznějšími masovými, rybími, ovocnými a dalšími obměnami, podle nichž je také plov pojmenován – plov tojug (s kuřecím masem), plov širin (se sladkým sušeným ovocem) atd. Je známo na čtyřicet receptů přípravy tohoto pokrmu.

Jelikož Ázerbájdžán leží vedle Kaspického moře mnoho pokrmů se připravuje z ryb. Nejrozšířenější z nich je šašlik z jesetera, kutum po ázerbájdžánsku, nadívané ryby, plov balyg, plov s jeseterem atd. K rybám neodmyslitelně patří studená omáčka z granátových jablek naršarab.

Ceněným a oblíbeným jídlem je dolma. Masovou nebo zeleninovou směsí se plní nejoblíbenější vinné listy, dále zelné listy, lilek-baklažán, papriky, rajčata a v podstatě veškerá zelenina i ovoce, které se dá naplnit.

Tipy a recenze Ázerbajdžánských restaurací v Čechách

Baku restaurant & lounge (Králodvorská 1086/14, 110 00 Praha 1)

Po delší době padla další bašta (v pojetí s gastronomií lze brát jako dvojsmysl), tentokráte kuchyně ázerbajdžánská. Těchto restaurací je v ČR jako šafránu, přesněji řešeno objevil jsem jen dvě. Jedna v Poděbradech, druhá, kterou jsem zvolil, u náměstí Republiky v Praze. Jedná se o restauraci Baku (pojmenované po hlavním městě Ázerbajdžánu).
Restaurace příjemná, vyhledávaná převážně ázerbajdžánskou komunitou (o to exotičtěji se tam člověk cítí). Restaurace je moderně zařízená, hlavní stěnu tvoří velký obraz města Baku (obrázky Baku se objevují po celé restauraci). V restauraci naleznete klasický barový pult a sliny nahánějící vitríny se zákusky. V pozadí se linula typická kavkazská hudba. Vše jen kazil plasmový televizor, na němž neustále běžel reklamní program O2 Info Příjemné bylo, žedíky vyklopeným oknům do ulice byla restaurace dobře odvětrána a nevadilo, že je kuřácká.

Hodnocení (známky jako ve škole):

< Back

Next >

Picture 1 of 8

Vchod do restaurace

Koření jako samit, hamem, tarchun, regan a další exotické názvy neodmyslitelně patří k pokrmům, jimiž proslula arménská kuchyně. Traduje se, že patří k nejstarším na světě. Jen koření má prý na tři sta druhů. Využívá rostliny, které rostou v horách a které mají jedinečnou chuť a aroma. Česká petržel, kopr nebo bazalka se jim jen stěží vyrovnají. Např. fialové listy bazalky jsou zcela jedinečné. Dávají jídlu tu správnou, pikantní chuť.

K tradičním arménským pokrmům patří tolma – vinné listy s mletým masem a česnekovo-jogurtovým dresinkem, adžabsandal – míchaná zelenina s hovězím masem a osmi druhy zeleniny nebo lahmadžo – jakási arménská “pizza” s masovou směsí. Jako nápoj lze doporučit tan, jogurt s vodou, kořením a solí, akrošku nebo aromatické víno z granátového jablka. Nechybí ani proslulý koňak Ararat.

Tipy a recenze Arménských restaurací v Čechách

Arménská restaurace NOY (Koněvova 251, 130 00 Praha 3)

Armenie dobyta. A musím říct, že kuchyně ze země pod bájnou horou Ararat, obzvláště koření v ní používané, můžeme všem doporučit…
Na večeři jsme tedy vyrazili do restaurace „NOY“ na pražském Žižkově. Popravdě, samotný vstup do restaurace a venkovní poutače moc vábně nepůsobí. Restaurace je umístěna hned vedle non-stop herny a vstup je jak do sklepa.

Interiér restaurace je čistý. Trochu lacině a kýčovitě působí umělé kytky a popínavé hrozny završené umělým vánočním stromkem a Santa Clausem. Oproti tomu obrazová výzdoba navozuje autenticitu (symboly Arménie v čele s Araratem – velkým obrazem nad barem).Obsluha (sama majitelka Donara Gabrieljanová) velmi příjemná a sympatická, nicméně je vidět, že není vyučená servírka

Hodnocení (známky jako ve škole):

< Back

Next >

Picture 1 of 8

Vstup do restaurace

Argentinská kuchyně není nijak sofistikovaná nebo propracovaná. Jedním z hlavních rysů je její podobnost s většinou zemí Jižní Ameriky – není tedy nijak specializovaná. Říci, že něco je příliš kořeněné, tady znamená to samé, jako nepoživatelné. Nesporná je kvalita masa, možná není vždy stejně měkké, ale vždy je vynikající. Pravidlem je, příliš maso nedochucovat, aby se neznehodnotilo.

Hovězí maso je potěšení a radost Argentiny a je znát, že každý správný Argentinec je hrdý na jeho kvalitu. Při návštěvě cizí země, když přijde čas na jídlo, je určitě nejlepší ochutnat něco místního a charakteristického. V Argentině je to maso na roštu, které je k dostání kdekoli. A objednat si parilla mixta nabízí možnost ochutnat ty nejlepší kousky hovězího. Jídlo většinou začíná kouskem uzeniny (chorizo), jelítkem (moricilla) nebo kouskem něčeho dobrého v trojobalu, a pak teprve přijde na řadu hovězí maso.

Porcování hovězího se nedá přirovnat k žádné jiné zemi, ale rozhodně stojí za to dát si bife de lomo (svíčková) nebo bife de chorizo (plátek masa z kýty).

Běžně se do parilly dává i kuřecí maso, ale vepřové jen výjimečně. Dá se říci, že Argentinci nejsou milovníky vepřového masa.

Obvykle se z jedné porce parilla mixta dosyta najedí dva Argentinci a čtyři až pět nezasvěcených turistů.

Ale typickým jídlem je například i tzv. empanada, těsto plněné většinou masem, i když náplň se může měnit podle oblasti, dále jsou to různé klobásky a jelítka z vepřového masa a krve, a také velké množství různých vnitřností a drůbků, ale ty se většinou jedí jako předkrm nebo jen tak “”uzobávají”" před hlavním jídlem.

Ideální je vychutnat si místní speciality po “”argentinsku”", tj. pod širým nebem. O víkendu je typickým obrázkem zákazník vycházející z masny s takovým množstvím masa, které by stačilo na jeden měsíc dospělé osobě, která se strachuje o svůj cholesterol.

Saláty jsou prosté, zato příprava pečínky je doslova uměním. Kousky masa a klobásek se rozloží na rošt o velikosti drátěného roštu postele. Na kůly se napichují celá telata, a potom se pomalu opékají – velice záleží na vzdálenosti od žhnoucího dřeva. Jediným kořením, které se k masu přikládá je chimichurri – velmi chutná a kořeněná omáčka.

Argentina je čtvrtým největším výrobcem vína, po Itálii, Francii a Španělsku. Devalvace pesa na konci roku 2001 zvýšila jeho konkurenceschopnost a zároveň prodej do zahraničí. Francouzští investoři sponzorovali 50 miliony dolarů sedm nových vinic, což je nesporným důkazem toho, že si argentinská vína zaslouží mezinárodní pozornost.

Prakticky 90% veškerého vína pochází z provincií Mendoza a San Juan, zbytek pak z Río Negro, Salta a La Rioja. Nejvíce se vyrábí stolní víno, dále místní speciality, jako jerez, oporto a vermut. Ačkoliv se spotřeba vína na osobu v posledních letech snížila, zůstává stále vysoká.

Tipy a recenze Argentinských restaurací v Čechách

La Casa Argentina (Dlouhá 730/35, Praha 1)

Po delší době vynikající restaurace. Pro Argentinu jsem vybral restaurant “La Casa Argentina”. A nesáhl jsem vedle.
Protože byl opravdu hlad, volba padla na “all you can eat”. Po zdolání cca 3/4 kila masa musím podotknout, že lépší výběr být nemohl.
Hovězí svíčková, rib eye steak, striploin steak, rump steak, grilovaná kukuřice a výborná salsa s čerstvou bazalkou. To vše zalité Prazdrojem.
Vřele doporučuji všem….

Hodnocení (známky jako ve škole):

< Back

Next >

Picture 1 of 6

Interier

Alžírská kuchyně se region od regionu mírně liší. Projevuje se zde silný berberský a osmanský vliv. Nejznámějšími oblastmi jsou Alžír, Oran, Constantine, Kabylie a Sahara.

Snídaně, které jsou ovlivněny dobou francouzské kolonizace, jsou obecně lehké. Podává se čaj nebo turecká káva a pečivo. V poledne jsou velmi často k vidění pouliční stánky, nabízející shawarmu (alžírská variace kebabu). Večeře bývá bohatá, často ve velmi pozdních hodinách, obzvláště v období Ramadánu.

Každý region má své vlastní speciality. Tak například v Kabylii to je tikourbabine (vařené jehněčí maso se zeleninou a krupicovými knedlíky) nebo  berkoukes (malá semolinová zrníčka podávaná s vařeným masem a omáčkou z rajčat a sezonní zeleniny), v Alžíru to je potom  chtitha djej (smažené kuře podávané s vejci a citronem), sfiria (kuře s hráškem a sýrovými kroketami) a v  Constantinu je častá rechta (vařené maso, cizrna, kuskus a zelenina).

Konzumace vepřového masa je v souladu s právem šaría, náboženských zákonů islámu, přísně zakázána.

V Alžírsku, stejně jako v ostatních zemích Maghrebu (severozápadní Afrika), se pěstuje celá řada středomořských a tropických druhů ovoce a zeleniny.  Nejčastějším druhem masa je jehněčí a samozřejmě ryby.

Základem tradiční alžírské kuchyně je Khabz (berberská placka – chléb).  Oblíbeným alžírským jídlem je izane, pikantní jehněčí klobása pocházející z pohoří Atlas. Další časté pokrmy jsou berberský kuskus, chakchouka (směs zeleniny a vajec), Karantita (pečený pokrm z cizrnové mouky)…

K nejčastěji používanému koření patří sušené červené papriky různých druhů, kmín, černý pepř a kmín. Dále pak muškátový oříšek, koriandr, fenykl, zázvor, muškátový květ, badyán a chilli.

Na konci každého stolování je podáván tradiční dezert, jako např. halwa. V Alžírsku je druhá největší konzumace medu na jednoho obyvatele.

Nejoblíbenějšími nápoji je mátový čaj a turecká káva.

Tipy a recenze Alžírských restaurací v Čechách

Chez Amis (Spálená 15, Praha 1)

Další země padla. Tentokráte Alžír. Obdobně jako v ostatních severoafrických státech je zde oblíben kuskus, jehněčí maso, atd. Jediný Alžírský podnik, který jsem objevil, je bistro “Chez Amis” v Praze ve Spálené ulici. Bistro vlastní alžířan Amis a spolu s bistrem je zde provozován “všeobchod” s arabskými potravinami. Veškeré maso zde podávané je “halal” (obdoba “košer” v případě judaismu).
Při naší návštěvě jsme si dali kuskus, jednou s kuřecím mase, podruhé s falafelem a čaj. Popravdě byla pro nás návštěva zklamání, a to jak jídlem samotným, tak hlavně prostředím.

Hodnocení (známky jako ve škole):

< Back

Next >

Picture 1 of 3

Vchod do bistra

Afghánská kuchyně je ovlivněna zejména Persií , Indií a Mongolskem. Konkrétně jde o koření z Indie, mátu a vařené maso z Persie  a nudle/těstoviny z Mongolska. V Afghánské kuchyni se nejčastěji využívají garam masala, šafrán, skořice, hřebíček, kardamon, chili, pórek, koriandr, petrželka, máta a černéhý pepř. Při vaření je rovněž důležitá cibule a rajčata. Díky tomu, že je Afghánistán zemí s rozsáhlým horským terénem, kde se drží teplota velmmi nízko, vyznačují se tradiční pokrmy vysokým procentem tuku, který dodává zásoby lidskému organismu v těchto nehostinných podmínkách. Nedílnou součástí aghánské kuchyně je sušený jogurt Chakah.

Tipy a recenze Afghánských restaurací v Čechách

Kabul  (Karolíny Světlé 14, 110 00 Praha 1)

Tak Afghánistán máme šťastně za sebou. Zdrojem sobotního oběda se stala restaurace Kábul v centru Prahy. Majitel velmi ochotný afghánec (Mgr. Hasib Saleh) se o nás staral dokonale.

Hodnocení (známky jako ve škole):

< Back

Next >

Picture 1 of 7

Poutač před vchodem